Lama Team - Amatérští Brněnští Volejbalisté

1)   Personálie

Občanské jméno:

Martin Podborský

Přezdívka :

P0dbi

Rok (či datum) narození :

9.4.1989

Znamení :

Beran

Studium :

2. ročník bakalářského studijního programu Ekonomická Informatika na MZLU Brno

Význačné rysy :

vysoký vzrůst, upovídanost, přátelskost, cílevědomost, tvrdohlavost, citlivost…

2)   Komentáře ostatních :

Ondra

Náš pan „jeřábník“ je nepostradatelný na bloku. A když zrovna nemá období „1. máje“, tak i ta smeč se mu povede. Naštěstí už si umí držet své územíčko, tak nevznikají už srážky při smeči na levém kůlu.

Lukášek

Vždycky dokáže celý tým povzbudit. I kdyby jsme tisíc krát prohráli, Martin nikdy neztrácí naději. Jako kámoš je fajn a dá se s ním normálně mluvit, protože se fakt chytrej. Má na věci svůj názor a to se mi na něm líbí.

Marťa Medlen

nas naj blok

Peťulík :

Až začne dělat všechno tak jak se má, jednou z něj bude super hráč, a všechny strčí do kapsy.

3)   Dotazy obecné

Zájmy : Přítelkyně Míša, fantastika obecně (v knižní, herní, filmové i třeba hudební podobě), volejbal plážový, přátelé, Metalová hudba, různé další sporty (badminton, nohejbal…)

Preferovaná hudba : Mojí hudební „láskou“ je hudba Metalová. Nejvíce v poslední době severská scéna v podobě Hammerfallu, Sabatonu, Nightwish, Epicy apod. Z ostatních zemí si rád poslechnu zaoceánskou Ademu, Rev. Theory, Powerman 5000 anebo německé Rammstein či Rage. Z místní scény spíše hudbu „měkčí“ a to v podobě Daniela Landy a pro pohodový večer rád pustím Jarka Nohavicu nebo Čechomor. 

Oblíbený dlabanec : Maso všech barev a způsobů. To je základ! Nejraději v podobně grilovaného žebra, či české klasiky „kneldo-vepřo-zelo“, gulášku, řízku a v mnohých dalších variantách.

Oblíbené pitivo : Pivo! Moravské Starobrno 11° - majstrštik z pod Špilasu, a Pilsner 12° - fantastický to mok. Z tvrdšího klidně čistou vodku, avšak nejraději Whisku Iskou a Skotskou. S panem Jackem Danielsem si nejlíp rozumíme J. A když se alkohol pít nedá, kofola též poslouží.

Životní krédo : „Nezalamuj se nad chybami z minulosti. Co se stalo nezměníš. Pokus se z nich však poučit.“

Co mně zaručeně rozveselí : Úsměv na tváři mé drahé polovičky. Když se mi něco povede či dosáhnu nějakého (byť sebemenšího) úspěchu. Pak dobrá parta blízkých přátel. Zaručeně mi zvedne náladu britský sitcom „Červený trpaslík“ nebo kterákoli z her českého génia Járy Cimrmana.

Co mně zaručeně naštve! : Srážka z blbcem. Když se mi něco nepodaří. Když někdo nekonstruktivně kritizuje něco, na čem jsem si dal záležet. Když se někdo zbytečně hádá. Jakákoliv fronta.

4)   Dotazy Volejbalové

Kdy jsem si poprvé zahrál(a) Volejbal?

Zhruba tak ve druháku na střední škole. Círka tedy rok 2005.

Kdo mně k volejbalu přivedl ?

Můj tatík. Se svými spolupracovníky si chodívají v létě zahrát na antukový kurt. Tam jsem si poprvé do balonu plácnul…

Jaký byl můj dojem z prvního kontaktu s tímhle sportem ?

Jaké jsou začátky ? Tristní. Míč ode mě odlétat v nedefinovatelných směrech a rychlostech úplně jiných než jsem si přál. Se svou pověstnou koordinací pohybu jsem musel vypadat jako větrný mlýn.

Kdy jsem se připojil k týmu (Hammerfallu - Lamám) ?

Tady si to jednoznačně nepamatuji. Založit tým jsem se nějak rozhodli s Ondrou a Lukášem. Impuls pocházel hlavně z Ondrovy hlavy a bylo to tuším někdy ve třeťáku či tak nějak. Jako čtvrtého jsme přibrali mého tehdejšího nadřízeného – Marťu Medlena. Se slečnami to bylo složitější…

Kdo mně k Lamám  přivedl ?

Tak nějak samovolnost. Hrdě se považuji za jednoho z otců-zakladatelů.

Co mně na volejbalu nejvíce baví ?

Volejbal jako takový, jinak bych ho nehrál. Považuji ho za velmi povedený týmový sport, kde je důležitá jak fyzická připravenost tak schopnost rychlé reakce, orientace a kvapného rozhodování. Baví mně smečovat, blokovat i bránit v poli (to už míň)

Jaký mám nejoblíbenější post ?

Osobně mi vyhovuje blokařská i smečařská pozice. Jako blokař mám víc té „obranné“ práce, kdy „bych měl“ blokovat veškeré nebezpečné útoky protihráčů, což mně nutí k rychlým pohybům do stran, což ne vždy zvládnu. Taky si ze středu nezasmečuju tak často, neboť  si nedokážu ještě úplně ideálně na nahrávky naskakovat. Oproti tomu na smeči není logicky tolik blokařské práce a dovedu se tam na smeč lépe srovnat. Taky se tam dá očekávat víc nahrávek.

Jakého největšího úspěchu jsem doposud ve volejbale dosáhnul ?

O žádném týmovém či osobním úspěchu se zatím moc hovořit nedá. Sám mohu vyzvednout jen mé (snad) pozvolné zlepšování v útoku i v obraně a doufat, že mi stoupající tendence výkonů vydrží.

Z čeho mám ve volejbalovém klání největší radost ?

Radost mi udělá povedený útok – pořádná smeč. Když se (mi) povede propálit kolem či skrz blok a položit balon. Potěší mně takovýto úspěch i u spoluhráčů, nejvíce v případě, že jsem se na něm nějak podílel.

Největší radost však mám z vítězství v nějakém turnajovém klání, které se nám podařilo vybojovat pěkným výkonem.

Z čeho mám ve volejbalovém klání největší radost ?

Radost mi udělá povedený útok – pořádná smeč. Když se (mi) povede propálit kolem či skrz blok a položit balon. Potěší mně takovýto úspěch i u spoluhráčů, nejvíce v případě, že jsem se na něm nějak podílel.

Největší radost však mám z vítězství v nějakém turnajovém klání, které se nám podařilo vybojovat pěkným výkonem.

Co mně dokáže při volejbalu nejvíce naštvat ?

Někdy rozhodčí, jindy nějak ý protestující protihráč. Nejvíc se ale dovedu naštvat sám svým výkonem (když něco zkazím, nebo dělám špatně).

Co bych chtěl(a) na našich tréninzích zlepšit, změnit, upravit ?

Určitě docházku . Tam ale chápu obtížnost najít si čas hlavně u mých pracujících spoluhráčů. Nicméně když se sejdeme v plné síle hra hned vypadá jinak a to opravdu volejbalově.